Stříhání psů je pro mnoho z nás splněný sen - živíme se tím, co milujeme. Jenže i ta nejhezčí práce se může časem proměnit v rutinu – a s ní může přijít i vyhoření.
V tomto článku sdílím jeden z nástrojů, který mi pomáhá udržet si radost ze stříhání a předcházet dlouhodobé únavě z práce. Nejde jen o odpočinek, ale i o tvoření. Zamýšlím se nad tím, proč je pro střihače důležité občas stříhat bez tlaku zákazníka, bez časového tlaku a jen pro radost – a jak mi v tom pomáhá kreativní práce a soutěže.
Proč jsme začali stříhat psy? Důvody, které nás k této profesi přivedly, byly různé. Někdo chtěl pracovat se zvířaty, jiný začínal jako chovatel, další se ke stříhání dostal postupně jako k doplňku k jiné práci, který se časem proměnil v hlavní obživu.
Jedno jsme ale měli společné – lásku ke psům. Náš koníček se stal naší prací. Jenže zachovat si tento stav dlouhodobě je mnohem složitější, než by se mohlo zdát.
Pokud něco děláme každý den, velmi snadno se z toho stane rutina. A stříhání psů je navíc fyzicky i mentálně náročná profese. Pracujeme s živým tvorem, s očekáváním majitele i se stresem psa. Není proto těžké se dostat do bodu, kdy si jednoho dne uvědomíme, že se do práce přestáváme těšit.
Já osobně mám určité mechanismy, které dodržuji, abych si zachovala vřelý vztah ke své práci. Abych mohla pořád říkat, že moje práce je mi koníčkem. Že miluju to, co dělám. Že miluju svoji práci.
Jedním z těchto mechanismů je kreativita.
Spisovatel, podnikatel a autor knihy Na volné noze Robert Vlach říká, že lidé na volné noze by měli přibližně 75 % času věnovat samotné práci a 25 % pracovního času – ne svého volna – kreativitě a vzdělávání. Já s tímto pohledem souhlasím a sama se jím řídím.
Právě kreativní část mé práce je pro mě nesmírně důležitá. Dává mi energii, motivaci a chuť se zlepšovat. Díky ní mi dává smysl investovat peníze do kurzů, seminářů a dalšího vzdělávání.
Už jen to, že sledujete zajímavé střihače na sociálních sítích, necháváte na sebe působit jejich přístup, energii a přemýšlíte o jejich názorech, je obohacující. Člověk se přirozeně inspiruje a přemýšlí nad vlastní prací.
Moje hlavní sdělení v tomto článku je jednoduché: stříhejte si pro radost. Tvořte. Buďte kreativní.
Kreativní stříhání znamená stříhání podle vlastních měřítek, vlastního tempa a vlastní představy. Ať už si vymýšlím asijské střihy a vystříhám psovi na těle křídla nebo květiny, nebo stříhám podle standardů daného plemene. Na tom nezáleží.
Důležité je, že při tomto stříhání nemusím brát ohled na přání zákazníka. Nemusím řešit časový tlak. Nemusím dělat kompromisy. Stříhám tak, jak chci já.
Právě tahle svoboda mi dává prostor zkoušet nové postupy, ladit detaily a posouvat se dál i v místech, na která v běžném provozu salonu nezbývá čas.
Mě osobně nejvíc baví standardní střihy. U kudrnaté srsti si psa doslova „vysochám“ do požadovaného tvaru. Do ideální postavy, kterou by dané plemeno mělo mít. A protože neumím kreslit ani hrát na hudební nástroj, je právě tohle moje forma tvorby. Umím upravit psa tak, že mu díky střihu prodloužím nohy, zkrátím tělo nebo mu dodám eleganci.
Tohle mě fascinuje. Baví mě, když něco „nesedí“ a jedním zásahem nůžek se celý tvar spojí a vyváží. Posiluje to moje sebevědomí a připomíná mi, proč tuhle práci dělám.
Samozřejmě si uvědomuji, že v dnešní době máme všichni málo času. Čas na kreativitu se hledá těžko. Právě proto je důležité si ho vědomě naplánovat.
Stejně jako si do kalendáře objednávám zákazníky, objednávám si do něj i sama sebe. Dopředu si vyhradím konkrétní čas – třeba tři nebo čtyři hodiny měsíčně – kdy budu stříhat jen pro sebe. Vědomě a bez kompromisů.
Někdo může namítnout, že tím přichází o peníze, protože místo placené zakázky stříhá „jen tak“. Já to ale vnímám jako investici. Stejně jako investujeme do nového strojku nebo kvalitních nůžek, měli bychom investovat i do své kreativity a rozvoje.
Abychom na tom nebyli finančně „biti“, je důležité mít správně nastavené ceny. Kreativní a vzdělávací část naší práce by měla být už zahrnutá v tom, co si jako profesionálové vyděláváme. Těch několik hodin měsíčně nám umožňuje dlouhodobě pracovat kvalitně, s jistotou a s radostí.
Mně osobně navíc velmi pomáhá účast na soutěžích ve stříhání psů. Soutěž je pro mě cíl a zároveň motor. Nutí mě pravidelně trénovat a věnovat kreativnímu stříhání čas.
Vím, že pokud se nebudu připravovat, nebudu si jistá sama sebou. A právě to, že mě na soutěži hodnotí odborníci na stříhání, je pro mě obrovsky cenné. Zákazník často nepozná rozdíl mezi dobrým a výborným střihem. Odborná porota ano.
Soutěž mě proto nutí nezůstat jen „dobrá“, ale posouvat se dál. A právě tohle je pro mě jeden z důvodů, proč má soutěž v mém profesním životě své pevné místo.
Neexistuje jeden univerzální návod, jak předejít vyhoření. Pro mě je důležité, že kreativita má v mé práci své pevné místo. Není to luxus ani volnočasová aktivita. Je to součást mé práce.
Ať už si každý z nás zvolí jakoukoli cestu, věřím, že vědomý prostor pro tvorbu a vlastní rozvoj je jedním z klíčů k tomu, aby naše práce zůstala dlouhodobě udržitelná. Vždy, když tvořím, připomíná mi to, proč jsem se kdysi rozhodla stříhat psy.
Autor článku: Dita Korcová - Salon SUPERPES
FB: https://www.facebook.com/salonsuperpes Web: https://salon.superpes.cz/